V tomto článku bych Vám rád nastínil, jak taková ruční výroba probíhá a co všechno to vlastně obnáší.

U našich výrobků převážně začínáme u surového kruponu. A co to je? Krupon je nejkvalitnější a nejpevnější část kůže ze zad zvířete. Používá se pro svojí tuhost zejména k výrobě nejkvalitnějších opasků. Zcela úmyslně jsem podotknul „nejkvalitnějších“, a to z důvodu, že ne všechno je, jak se tváří. Používá se i spousta jiných částí, které nejsou tak pevné a kvalitní, a hlavně jsou levnější, a to v tom lepším případě. Krupon je totiž zároveň nejdražší část. Ale když investujeme tolik úsilí do ruční výroby, tak přece nebudeme degradovat náš výrobek špatnou kvalitou materiálu.

Používáme výhradně kůže třísločiněné. A to je zase co? Činění tříslem patří k nejstarším způsobům zpracování kůže. A dle mého názoru je nepřekonané. Kůži zůstává její přirozený přírodní charakter a není zde použitá žádná chemie jako při činění kůže chromem, navíc tento způsob zachovává přirozenou tuhost materiálu. Dalším výrazným rozdílem je pojem hlazenice a pouze kůže. Hlazenicí je myšlena svrchní část kůže, u které při tenčení na potřebnou tloušťku vzniká odpad, tzv. štípenka. Cena štípenky je naprosto zanedbatelná vůči hlazenici. Ale. Spousta producentů tuto část využije na výrobu takzvané kůže a ona to kůže vlastně je, ale rubová část. Tato se opatří povrchovou úpravou z chemických koktejlů, která vytvoří jakýsi hladký nebo různě ražený povrch. Pokud si zakoupíte výrobek z tohoto materiálu a dostanete se na rubovou část tohoto materiálu, jasně vidíte rubovou část kůže a nepoznáte vlastně nic. A rozdíl tu samozřejmě je, jednak výrazný cenový, kůže nemá přírodní charakter, povrch je naprosto jednolitý a kompaktní. Pevnost a další vlastnosti jsou velmi diskutabilní. Přirovnal bych k rozdílu mezi dřevotřískou a dřevem. U obojího tvoří základ dřevo. Ale dřevo je čistě přírodní a má svůj nenapodobitelný vzhled a vlastnosti a dřevotříska je směs odpadu a pojiv, slisovaných za vysokého tlaku, jako konstrukční materiál má určitě své výhody, ale schody by z toho doma nikdo asi nechtěl. Pro představu, cena kvalitního třísločiněného kruponu, který používáme, začíná na 2500,-Kč za m2. Výchozí tloušťka je kolem 4mm a více viz fotografie hrubého střihu. Tato cena je u hrubého kruponu, ze kterého nikdy nevytěžíte 100%. Stejně jako dřevo obsahuje suky a různé trhliny, tak i kůže jako přírodní materiál může obsahovat jizvy atd. Tyto části se u menších výrobků jako jsou např. peněženky snažíme vyřezat, aby nebyl narušen hladký vzhled výrobku. Ale ne vždy je to úplně možné. Vzhledem k tomu je čistý metr čtvereční s prořezem daleko dražší. Tomuto tématu se věnuji podrobněji proto, aby zákazník pochopil, proč to stojí, co to stojí. Materiál může klidně tvořit třetinu až polovinu ceny výrobku.

krupon hrubý střih

Krupon, hrubý střih, tloušťka materiálu je 4,5mm.

Toto byl první krok při výrobě. Ruční nařezání hrubého střihu na budoucí výrobek. Ruční řezání není nijak efektivní způsob, ale skýtá nám mnoho výhod oproti sériové výrobě, kde se jednotlivé kusy vysekávají lisem za pomocí výsekových nožů. Prostě jak když vykrajujete cukroví. 🙂

Náš způsob ručního řezání umožní vytvořit jakýkoliv střih u jednoho kusu. Vytvoříme střih a jednoduché šablony a můžeme tvořit. Proto jsme flexibilní. Zákazník nám sdělí svoji představu a my ji realizujeme. Sekání lisem trvá sice jen pár sekund, ale je omezeno výběrem nožů, a kvůli jednomu výrobku nikdo nevyrobí sadu nožů v ceně v řádech tisíců.

Po hrubém střihu je dalším krokem barvení. Zde je další výhoda ručního zpracování. Jsme schopni vytvořit jakýkoliv odstín dle Vašeho přání. Samozřejmě využíváme několik základních barev, které jsou nejoblíbenější, ale ani zde se fantazii meze nekladou. Každopádně nejsme omezeni na pět základních barev jako mnoho výrobců. K barvení používáme profesionální mořidla na kůži. Složení těchto mořidel je podobné jako u lihových mořidel na dřevo, navíc jsou do nich přimíchány složky na promaštění kůže, aby nedošlo k přílišnému vysušení. Troufám si říct, že používáme jedny z nejkvalitnějších a tudíž i dražších materiálů. I zde platí pravidlo, na kvalitní materiál, kvalitní mořidlo. Dalším krokem, který je velmi oblíbený, je ruční patinování kůže. Jedná o poměrně náročnou disciplínu, a ten, kdo to dělá, musí mít cit pro barvy a pevnou ruku. Ale tomuto tématu se budu věnovat samostatně někdy v budoucnu.

Nyní máme na hrubém střihu základní barvu bez kosmetiky. Viz foto níže.

 

hrubý střih z barvením

Základní barva na ručně vyřezaném hrubém střihu.

 

Dalším krokem je tzv. vyštípání. Jedná se o ztenčení kůže na potřebnou tloušťku. Je to jediný krok, kde se používá stroj. Ručně to prostě nejde. Tyto stroje se využívaly už více než před sto lety. Můžete mít malou štípačku na kliku nebo sofistikovaný stroj v ceně v řádu statisíců. První seřídíte okem, druhý na digitálním displeji. :-).

Po vyštípání následuje další krok, a to nařezat kůži z hrubého na čistý střih. Viz foto níže. Proč to vlastně neuděláme na začátku v jednom kroku? Barvením může dojít ke zmenšení objemu kůže a při štípání k mírnému natažení, a jelikož děláme na desetiny milimetru, je třeba dělat střih ve dvou krocích. Tuhle práci si ušetříte, pokud koupíte už kůži barvenou, ale to my zatím neděláme. Každý výrobek barvíme zvlášť.

 

čistý střih barvený

Takto vypadá čistý střih, jedná se o šest kapes na karty, podklad pro karty a o hlavní vnější a vnitřní díl. Můžete si zde všimnout zbroušeného obvodu připraveného na lepení. Na čisté hlazenici lepidlo nedrží. Výhoda, když to náhodou zapatláte. 🙂

 

A co nás čeká teď? Teď to prostě spasujeme – slepíme.

slepeno a spasováno

Na fotce si můžete také všimnout monogramu, který je gravírován laserem. Výhoda tohoto způsobu je, že si můžete vybrat jakékoliv písmo nebo námět, a my můžeme rychle reagovat na Váš požadavek.

 

Teď nás čeká dírkování a šití.

Co se týče dírkování, existuje několik způsobů, jak na to. Staří sedláři používají většinou šití za pomocí šídla. Tzv. linkovačem vytlačí do kůže linku, kudy půjde šev, a kolečkem s ostny si označí místa vpichů velikost stehu může být různá a to dle požadavků, tloušťky vlákna a typu výrobku. Poté šídlem s hrotem ve tvaru kosočtverce vypichují dírky a pomocí dvou jehel šijí. Dalším způsobem je možnost použití sekáčů na dírky, které mohou mít různé tvary a velikosti. My používáme oba způsoby. Záleží, co vyrábíme.

 

Takhle nějak to vypadá. Foto je ilustrační. Nejedná se o mé ruce. Když fotím, nemohu zároveň šít. 🙂

ruční šití kůže

 

 

Níže fotografie výrobku, který nás provází celým článkem.

šití a hrany

Rád bych se ještě vrátil ke švu. K šití lze použít ledacos. My neustále hledáme a zkoušíme co nejlepší materiály. V současné době šijeme nejvíce francouzským lnem Fil Au Chinois. Jedná se o přírodní materiál v nádherných barvách, který se používá po celém světě k ručnímu šití prémiových výrobků. Bohužel cena za malou špulku nitě je přes osm set korun. Šílenost. Ale co naplat, kvalita je zde jasná, vlákno je krásně hladké a každý steh je stejný. Na vysvětlenou. Zkoušeli jsme různá přírodní vlákna a nejhorší je, když je vlákno hrbolaté, pak jeden steh může vypadat silnější než jiný. Vy si toho možná nevšimnete, ale já to prostě nedám. 🙂

Dalším materiálem, který používáme, je vlákno syntetické, viz foto výše. Opět spousta času testování a hledání. Ale výsledek stojí za to. Japonský výrobek, určený speciálně pro ruční šití a opět v nádherných barvách. Velkou výhodou syntetiky je vysoká odolnost a nejsou tak náchylné k ušpinění. Proto je při výběru šití dobré brát ohled na to, jaký výrobek používáte.

Dalším prvkem naší výroby je úprava hran. Na obrázku výše si všimněte detailu hrany. Hrana zůstává přírodní a přitom je opracovaná a hladká. To Vám jiná než třísločiněná kůže nedovolí. Bez použití silikonové barvy, prostě dvě ruce a hromada práce. Broušení, barvení, leštění a tak několikrát dokola. Nakonec je hrana ošetřena včelím voskem. Já osobně si myslím, že to vypadá lépe, než když je kůže založena dovnitř peněženky a prošita strojem tak, jak je to u většiny výrobků. Níže přidávám dvě fotografie, jak to vypadá před opracováním a poté. Kolik vrstev kůže musíte zapracovat tak, aby nebyly jednotlivé pláty v hraně vidět. Osobně si myslím, že mimo jiné podle hrany poznáte, kolik úsilí bylo věnováno výrobě.

hrana hrubá

 

 

hrana dokončená

A těmito fotografiemi se s Vámi prozatím loučím. Pokračování příště. Jsem upsanej. 🙂